V dnešní kladenské části – ve Švermově se kopaná hrála již v roce 1906. Je doloženo, že skupinka Hnidouských chlapců o velikonocích toho roku sehrála přátelské fotbalové utkání s mužstvem ze sousedního Kübecku. Tato premiéra „Hnidouského footballu“, se udála na kübeckém hřišti „Na Zavážce“ a pro hosty z Hnidous nedopadla dvakrát dobře. Se zkušeným soupeřem prohráli vysoko 0:15. Ač i po tomto utkání hráči chodili trénovat do Hnidouského lesa „Na Vysokém“, jejich aktivní sportovní činnost s nadcházející zimou skončila, a to stejně jako sportovní činnost dalších zdejších sportovních kroužků („Vlajka“, „Venuše“, „Meteor“), které měly v Hnidousích existovat jen během roku 1907. Na Motyčínské straně byl o dva roky později – dne 11. března 1908 – Okresním hejtmanstvím ve Slaném zapsán do „Seznamu spolků“ Sportovní kroužek v Motyčíně. Jeho mužstvo ještě téhož roku, ale i v letech následujících sehrálo několik přátelských fotbalových utkání s kladenskými mužstvy; pravděpodobně vypuknutí světové války v roce 1914 definitivně ukončilo jeho činnost. Za oficiální založení „dnešní Švermovské kopané“ se však považuje květen roku 1910, kdy si skupinka pro fotbal zapálených nadšenců v Hnidousích – v lese „Za Horovic“ – založila kroužek s názvem „Sportovní kroužek Hnidousy“. Tento od roku 1912 začal používat název „Sportovní klub Hnidousy“. Na základě výnosu Zemské správy politické v Praze ze dne 27. září 1913 Okresní hejtmanství ve Slaném zapsalo Sportovní klub Hnidousy do „Seznamu spolků“, a tak tímto dnem se Hnidouský sportovní klub stal podle tehdy platného rakouského spolčovacího práva právoplatným subjektem. V tomto roce výboři SK Hnidousy od správy kralupského pivovaru pronajali v Hnidousích (v sousedství hotelu „U modré hvězdy“ lidově nazývaného „Benešovna“) pozemek, kde členové SK okamžitě začali budovat fotbalové hřiště. Činnost klubu nezanikla ani po vypuknutí světové války, kdy většina jak hráčů, tak i funkcionářů byla povolána na frontu. (Naproti tomu rok 1914 je pro Švermovský fotbal významný tím, že dne 5. dubna t.r. bylo na výborové schůzi SK usneseno zakoupit nové dresy, a to „… barvy černé s bílým vyložením, gólmanovi dres červený“. Tímto dnem jsou poprvé písemně doloženy Hnidouské černobílé klubové barvy, ve kterých Švermovská mužstva nastupují dodnes.)

V srpnu válečného roku 1916 ve Svobodově hostinci „Na Vyšehradě“ byl založen klub s názvem „Sportovní klub Motyčín“. I jeho členové dokázali sportovní činnost provozovat v těžké době první světové války. Již v roce 1916 bylo sehráno první vzájemné přátelské fotbalové utkání mužstva nově založeného SK Motyčín se zkušeným mužstvem SK Hnidousy, které zákonitě zvítězilo 4:1. Z nezjištěných důvodů však Okresní hejtmanství ve Slaném na základě výnosu Zemské správy politické v Praze až dnem 5. ledna 1920 zapsalo Sportovní klub Motyčín do „Seznamu spolků“. V roce 1920 I.a mužstvo SK Hnidousy bylo zařazeno do II. třídy Středočeské župy fotbalové (SŽF), I.a mužstvo SK Motyčín do III. třídy SŽF. V roce 1927 I.a mužstvo SK Hnidousy poprvé v historii svého klubu si vybojovalo účast v I.A třídě SŽF. Toto byl výrazný úspěch Hnidouské kopané, a to i s přihlédnutím k sestupu mužstva zpět do I:B třídy SŽF, který následoval v roce 1928. Vzpomínaný rok 1928 se však nesmazatelně zapsal do historie klubu: I.a mužstvo SK Hnidousy ve třetím kole soutěže „O pohár Středočeské župy fotbalové“ zvítězilo nad účastníkem I. ligy – profi-mužstvem SK Libeň – v poměru 7:2 a probojovalo se tak do demifinále této pohárové soutěže; z dalších bojů bylo vyřazeno až v následném čtvrtém kole dne 14. listopadu. t.r. na Letné I.a mužstvem AC Sparta Praha. Po tuhém boji v obětavě hraném zápase prohrálo 1:3 (0:2) s tím, že skoro celou druhou půli hrálo o 10 hráčích. Ve 30. letech hnidouské I.a mužstvo hrálo střídavě v I.B a v I.A třídě SŽF, Motyčínské I.a mužstvo ve III. nebo i ve II. třídě SŽF, ale i ono koncem uvedeného období postoupilo do I.B třídy SŽF. V roce 1941 I.a mužstvo SK Motyčín po vítězství 4:3 dne 8. června t.r. nad I.a mužstvem SK Dříň vykročilo poprvé ve své historii do I.A třídy SŽF. V přátelském zápase dne 16. července t.r. – v rámci oslav 25. výročí trvání klubu – doma prohrálo s mistrem protektorátní ligy: s mužstvem SK Slavia Praha v poměru 2:7 (0:5). V roce 1948 v Československu došlo ke sjednocení československé tělovýchovy pod jednotnou sportovní organizaci „Sokol“, čímž m.j. všechny sportovní kluby pozbyly své původní právní formy a byly zařazeny do takto nově vzniklé tělovýchovné organizace; u nás tak vznikly fotbalové oddíly Sokol Hnidousy a Sokol Motyčín. V roce 1949 s odkazem na sloučení obcí Hnidousy a Motyčín dne 5. května t.r. ve společnou obec, která byla pojmenována Švermov, došlo dne 15. června v Pletichově restauraci „Sport“ (lidově „Kuklík“) ke sloučení Hnidouského a Motyčínského oddílu kopané; sloučením vzniklý oddíl byl pojmenován „Sokol Švermov“. Od roku 1950 – Švermovská mužstva začala nastupovat pod názvem „Sokol Důl Gottwald Švermov“. A-mužstvo nastupovalo v mistrovství I. třídy Tyršova kraje, Švermovské B-mužstvo ve třídě II. O čtyři roky později – v roce 1953 – byly v ČSR jednotlivé sportovní oddíly zařazeny do soutěží podle příslušného průmyslového sektoru a podle těchto sektorů oddíly byly také přejmenovány; naše mužstva tak začala hrát pod novým názvem: „Baník DSO Švermov“, (pozn.: DSO – dobrovolná sportovní organizace). A-mužstvo Baníku DSO Švermov se v roce 1953 stalo vítězem „Poháru ÚV DSO Baník“, když až ve třetím finálovém utkání, hraném dne 9. září t.r. na neutrální půdě v Hodoníně porazilo A-mužstvo Baníku DSO Opava 3:2 (3:0). Od roku 1956 se oddíl kopané stal součástí nově vytvořené „Tělovýchovné jednoty Baník Švermov“. Jeho A-mužstvo od 8. srpna 1959 začalo hrát v oblastní soutěži – v divizi (tehdy po I. a II. lize ve třetí nejvyšší soutěži v Československu). V září t.r. byl ve Švermově sehrán první mezistátní zápas v kopané – s mužstvem A.S.G. Aktivista Karl-Marx Zwickau (NDR), ve kterém domácí zvítězili 4:2 (1:2). Dne 24. února 1961 opětovně doma ve Švermově A-mužstvo Baníku v přátelském utkání podlehlo budoucímu mistru ligy – mužstvu Dukly Praha – 2:7 (0:2). Do roku 1964 Švermovské A-mužstvo hrálo se střídavými úspěchy v krajském (středočeském) přeboru. Po skončení sezóny 1963-64 sestoupilo do I.A třídy, ve které s přestávkami let 1976-78, 1982-1985 hrálo 17 let; po reorganizaci soutěží v roce 1986 bylo zařazeno do krajské soutěže, ve které hrálo až do roku 1989. Po skončení mistrovské sezóny 1989-1990 následoval sestup z Mistrovství Střední Čechy a následně i z okresního přeboru. Švermovské A-mužstvo se v sezóně 1991-1992 zastavilo až ve III. třídě kladenského okresu. Pomineme-li sezónu 1998-1999, ve které hrálo nejníže ve své historii (ve IV. třídě) tak sedmnáct sezón (a to i v ročníku 2010/11) naše „áčko“ je účastníkem vzpomínané III. třídy. Dne 19. června roku 2010 se na fotbalovém stadionu TJ Baník konaly oslavy 100. výročí založení organizované (nepřerušené) fotbalové činnosti v dnešním Švermově. Nejvýznamnější osobnosti Hnidousko-Motyčínsko-Švermovské kopané: Josef PLETICHA (1902-1951), odchovanec SK Motyčín, hráč SK Kladno, SK Viktoria Žižkov, SK Slavia Praha, 9x (jako hráč Slavie) nastoupil za národní mužstvo ČSR. František VOHRADSKÝ (1902-1971), odch. SK Hnidousy, za jehož I.a mužstvo hrál (s cca půlroční přestávkou v barvách SK Čechie Smíchov) neuvěřitelných 19 let (1920-1939) a vstřelil více jak 500 gólů. Bedřich PECH (1910-1977), odch. SK Hnidousy, v jehož barvách hrál v letech 1927-29, následně hráč SK Rozdělov, karlovarské Slávie, ligového SK Slavia Praha. sehrál jedno mezistátní utkání v amatérském mužstvu ČSR (1931), z důvodu zranění v roce 1935 předčasně ukončil sportovní činnost. Jaroslav PAVLÍČEK (1910-1992), obětavý pracovník Švermovské mládežnické kopané, které zasvětil všechen svůj volný čas; od roku 1931 do konce svého života (60 let) vedl a vychovával jak dorostenecká, tak následně i žákovská družstva (ve SK Motyčín, SK Hnidousy a následně i v rámci TJ Baník). Na jeho památku se ve Švermově po několik let hrál jeho „Memoriál“. Jindřich CHOCHOLATÝ st. (1920-1989), odch. SK Hnidousy, svoji sportovní činnost zahájil v r. 1930 v žákovském družstvu SK Hnidousy. Již o deset let později – v r. 1940 vykonával funkci sekretáře klubu, byl prvním sekretářem nově vzniklého fotbalového oddílu Sokol (Baník) Švermov. Byl rovněž jednatelem TJ Baník Švermov. Řadu funkcí zastával ve vyšších orgánech; byl tajemníkem KV DSO Baník, byl jedním ze služebně nejstarších předsedů OFS (Kladno), členem předsednictva OV ČTO. Od roku 1967 byl předsedou sportovně technické komise ústřední sekce kopané a následně Českého fotbalového svazu. Za svoji práci byl vyznamenán řadou diplomů od DSO Baník, ROH a ČSTV, byl nositelem čestného odznaku ČSTV a řady dalších vyznamenání za zásluhy o rozvoj tělovýchovy a sportu. Ve Švermově, ale i ve fotbalových kruzích byl znám pod přezdívkou „Prezident“. Zemřel v lednu 1989. Jaroslav LIŠKA (1921-1985), odchovanec SK Hnidousy, v r.1939 přestoupil do ligového mužstva SK Kladno, v r. 1943 se krátce objevil v dresu SK Motyčín, potom hrál ligu v AFK Bohemia Praha a opětovně na Kladně. Do Švermova se vrátil v roce 1953, ale do roku 1956 sehrál jen 26 utkání, ale vstřelil 12 gólů. Začátkem 60. let ve Švermově působil jako trenér A-mužstva. Václav MRÁZEK (1922-1984), odch. SK Motyčín, jehož A-mužstvu v r. 1941 pomohl do I. třídy SŽF, následně přestoupil do divizního mužstva SK Kralupy, ale již od r. 1954 začal hrát za ligové mužstvo SK Kladno. Po krátkém působí v barvách Slovanu Kladno v roce 1952 přestoupil do Švermova, kde byl hrajícím trenérem. S aktivní sportovní činností se rozloučil v r. 1955 v Rakovníce. Václav KOKŠTEIN (1923-1996), odchovanec Slovanu Dubí, přes Brandýsek a Cvrčovice se krátce dostal do ligové sestavy mužstva SK Kladno, následně byl hráčem ATK Praha, pražské Sparty (Bratrství),v letech 1950-56 opětovně oblékal kladenský ligový dres, v roce 1956 přestoupil do mužstva Baníku Švermov a zde hrál fotbal do roku 1961, kdy zakončil jako hráč krajského přeboru a hrající trenér svoji aktivní sportovní činnost. V národním A-mužstvu nastoupil celkem 13x vstřelil 1 branku, v národním B-mužstvu reprezentoval 5x a vstřelil dvě branky. Václav SRŠEŇ (1925-1996), odch. SK Buštěhrad, hráč SK Kladno, ATK Praha, TJ Gottwaldov, TJ Sokol SONP Kladno. Aktivní sportovní činnost zakončil v r. 1962 jako hráč krajského přeboru v barvách Švermovského Baníku. Zdeněk KAISER (1930-2009), s kopanou začínal v Rozdělově, ale záhy přestoupil do žákovského družstva SK Hnidousy. V A-mužstvu Baníka Švermov hrál v letech 1949-1951, 1953-74, 1979, za „první“ mužstvo vstřelil 85 branek, v letech 1954 a 1955 nejlepší střelec mužstva; častokrát v zápasech nastupoval s kapitánskou páskou. Po skončení aktivní sportovní činnosti působil jako trenér ve Švermově, dlouholetý člen oddílu kopané TJ Baník Švermov. Drží oddílový rekord: za A-mužstvo sehrál nejvíce utkání – 675! Karel NĚMEČEK (1933-1993), odch. SK Hnidousy, vynikající střelec mužstev Sokola a Baníku Švermov (v barvách A-mužstva vstřelil v letech 1949-53 a 1962-67 294 branek). V letech 1956-62 byl hráčem kladenského, převážně ligového, mužstva. Jaroslav TESÁREK (*1931), odch. SK Velké Přítočno, v r. 1949 přestoupil do Motorletu Praha, následně hrál za ligové mužstvo TJ Sokol SONP Kladno, po návratu z vojny ve VSJ Brno v r. 1954 se vrátil zpět do Kladna. V r.1956 sehrál jedno mezistátní utkání. Vrcholového sportu ho vyřadil těžký úraz v zaměstnání. Svoji aktivní sportovní činnost zakončil v divizním mužstvu Baníka Švermov, kam přestoupil z Králova Dvora v r. 1959. Jindřich CHOCHOLATÝ ml. (*1947), odch. Švermovského Baníku, za který hrál v družstvech žáků i dorostu, dlouholetý hráč Švermovského B-mužstva, který více jak 30x startoval i za A-mužstvo. Toto po několik let i trénoval nebo mu dělal vedoucího. Obětavý funkcionář; od r. 1972 nepřetržitě zastává funkci sekretáře Švermovské kopané. Od rk. 1977 po řadu let pracoval v OFS a zastával i funkce na KFS. V r.2008 mu byla na návrh OFS Českomoravským fotbalovým svazem udělena „Cena doktora Václava Jíry“ za celoživotní zásluhy a rozvoj fotbalu. Pavel RŮŽIČKA (*1954), útočník, odchovanec Baníka Švermov, za jeho A-mužstvo hrál v letech 1975-1980, v letech 1981-1982 hráč druholigových královodvorských Železáren (Litavan), od roku 1983 do roku 1994 opětovně hájil barvy Švermovského prvního mužstva. Drží dva oddílové rekordy: 8x byl nejlepším střelcem mužstva (v letech 1976-80, 1983, 1984 a 1986) a v jednom utkání dokázal nastřílet nejvíce branek – 8. Kopanou přestal aktivně hrát ve Švermově – v roce 1994. V jeho stopách jde syn Pavel Růžička ml. – t.č. hráč  A-mužstva Baníka Švermov.